Se svou pletí jsem si nevěděla rady, nejprve jsem řešila aknózní pleť, kterou jsem si přesušila různými čistícími gely, takže jsem měla až šupinky.  Už jsem si tedy moc nedělala naděje, že by mi něco pomohlo.

Naprosto jsem se však pro přípravky nadchla, protože už po prvním použití jsem cítila, že tohle je mi na pleti příjemné, že ta pleť už po prvním použití vypadá jinak, lépe. Bylo to poprvé, co mi někdo opravdu vysvětlil jak se mám správně starat o svoji pleť, že je třeba dodržovat určitý systém, aby byl vidět efekt a zároveň jsem dostala velkou inspiraci, abych se začala i trochu líčit, což dříve s mou šupinkatou pletí moc nepřicházelo úvahu. Byla jsem doslova unešená z přístupu mé kosmetické poradkyně, která vypadala nádherně, zároveň však byla moc milá a profesionální.  

Když jsem dostala impuls, že se také můžu zapojit a stát se kosmetickou poradkyní, měla jsem přirozeně pochybnosti. Tehdy jsem totiž byla taková šedá myška, která se bála i jen promluvit s někým cizím a nebo vůbec prosadit svůj názor. Nedovedla jsem si představit, že bych já měla někomu něco prezentovat, protože tohle byl ve škole vždycky můj velký strašák a jen při té představě se mi stahoval žaludek. Měla jsem tedy i obavy, jestli se vůbec se svou povahou dokážu prosadit na trhu práce. Avšak navzdory svým obavám jsem se rozhodla do toho jít protože jsem byla zvědavá, chtěla jsem se dozvědět víc. Na začátku jsem tuto novou příležitost brala spíš jako koníček, možnost, jak se dozvědět  více o pleti, jak se naučit lépe líčit… Byla jsem přesvědčená že rozhodně nebudu dělat nic víc. Lákalo mě prostě jen více nakouknout pod pokličku, poznat nové lidi a něco nové se naučit.